Ideály humanitní. Problém malého národa. Demokratism v politice. 3 spisy v jednom svazku.

České myšlení: Ideály humanitní

České myšlení. Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození.

Masarykova abeceda. Výbor z myšlenek Tomáše Garrigua Masaryka

Universitní přednášky : praktická filozofie na základě sociologie : etika

Cesta demokracie. IV, Projevy, články, rozhovory 1929-1937

Světová revoluce za války a ve válce 1914-1918

Mravní názory

Korespondence T.G. Masaryk - Velká Británie. Svazek II., (1916)

Korespondence T. G. Masaryk – Velká Británie: Svazek I. (1881–1915)

Přednášky prof. T.G. Masaryka na Chicagské univerzitě v létě roku 1902

Korespondence T.G. Masaryk - Josef Svatopluk Machar : TGM - JSM. Svazek II., (1896)

Národ a dějiny jako sociologický problém

Válka a revoluce. III, Články, memoranda, přednášky, rozhovory 1918

Nová Evropa. Stanovisko slovanské

Z bojů o náboženství a texty z let 1904 – 1906

Univerzitní přednášky II.: Stručný náčrt dějin filozofie. Dějiny antické filozofie

K.H.B. a T.G.M. o svobodném myšlení

Korespondence T.G. Masaryk - Antonín Švehla

Korespondence T.G. Masaryk - Josef Kaizl : TGM - JK

Korespondence

Válka a revoluce II

Korespondence T.G. Masaryk - Karel Kramář

Z počátků Athenaea

Z bojů o Rukopisy

Cesta demokracie I.

T. G. Masaryk, idea demokracie a současné evropanství 2. díl

Základové konkretné logiky

Pokus o konkrétní logiku

Korespondence T. G. Masaryk - Bedřich Hlaváč

Česká otázka; Naše nynější krize; Jan Hus

Spory o dějiny III.

Otázka sociální I., II.

V hluboké úctě a oddanosti Karel Čapek Výbor z korespondence T.G. Masaryka s Karlem Čapkem

T.G. Masaryk a východní Morava

Cesta demokracie IV.

Nechte mne zapomenouti na sny mé : korespondence T.G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou

Nechte mne zapomenouti na sny mé. Korespondence T.G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou

Masaryk, Beneš, Hrad : Masarykovy dopisy Benešovi

Duch a čin. Rozmluvy s Masarykem.

Duch a čin: rozmluvy s Masarykem

Nechte mne zapomenouti na sny mé

Rusko a Evropa II.

Karel Havlíček

Rusko a Evropa III.

Rusko a Evropa I

Nová Evropa

Můj poměr k literatuře

Juvenilie

Otevřít Rusko Evropě

Otevřít Rusko Evropě : dvě stati k ruské otázce v roce 1922

Nové hovory s T.G. Masarykem

O demokracii

Masarykova abeceda

Student a politika

Z odkazu T. G. M.

Masarykova slova. Citáty z Masarykových spisů a řečí

Jan Hus : naše obrození a naše reformace

O škole a vzdělání

Slovo má poslanec Masaryk

Jan Hus

České myšlení

Česká otázka, Naše nynější krise

Kniha duší člověka. Stati a rozmluvy T.G. Masaryka o knihách a četbě

Česká otázka : snahy a tužby národního obrození. Naše nynější krise : pád strany staročeské a počátkové směrů nových

T.G.M., jak jsme ho viděli

Otázka sociální - základy marxismu filosofické a sociologické, svazek druhý

V boji o náboženství

Otázka sociální - Základy marxismu filosofické a sociologické (1. svazek)

T.G.M. národu. Časové odpovědi z jeho díla

V boji náboženství

Problém malého národa

Otázka sociální. Svazek druhý

Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické (Svazek první)

Otázka sociální. Svazek druhý.

Otázka sociální (2 svazky, komplet)

Otázka sociální. Základy marxismu filosofické a sociologické. Svazek 1. a 2. (2 svazky) 

Jak pracovat? : Přednášky z roku 1898

Ideály humanitní. Několik kapitol

I. O alkoholismu. II. O ethice a alkoholismu

O alkoholismu. O ethice a alkoholismu.

Masarykova čítanka. Jeho život a dílo

T. G. Masaryk o Zborovu. (Výtisk č. 2)

Duch a čin. Rozmluvy s Masarykem

Česká otázka. Naše nynější krize

Česká otázka. Naše nynější krise

Otázka sociální. Sv. 2, Základy marxismu filosofické a sociologické

Otázka sociální. Sv. 1, Základy marxismu filosofické a sociologické

Hovory s T.G. Masarykem. Díl III. Myšlení a život

Hovory s T.G. Masarykem. III, Myšlení a život

Masarykův sborník - svazek I

Moderní člověk a náboženství

Rusko a Evropa : studie o duchovních proudech v Rusku. Svazek II, K ruské filosofii dějin a náboženství : sociologické skizzy. Svazek 2

Hovory s T. G. Masarykem (2 svazky).

Hovory s T.G. Masarykem. Věk mladosti

Hovory s T.G. Masarykem

Masarykova práce

Poselství presidenta T. G. Masaryka

Masarykův sborník - svazek IV

Sborník vzpomínek na T.G. Masaryka

President Masaryk k desátému výročí republiky. Soubor projevů

O ženě

Myšlenky Masarykovy z jeho spisů a řečí

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel (7. března 1850 Hodonín – 14. září 1937 Lány), byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlotte Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas.Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem (tzv. hilsneriáda) a proti antisemitským pověrám a předsudkům. Roku 1900 založil Českou stranu pokrokovou, za niž byl roku 1907 a 1911 znovu zvolen (jejím jediným) říšským poslancem. Na základě dlouhodobého studia a četných návštěv v Rusku publikoval od roku 1913 nejprve v němčině své nejrozsáhlejší a ve světě nejslavnější dílo Rusko a Evropa, které bylo posléze vydáno i v češtině a přeloženo do několika jazyků.Svých styků, znalostí i zkušeností Masaryk bohatě využil, když roku 1914 několikrát cestoval na západ Evropy a prostřednictvím R. W. Setona-Watsona i dalších osobností seznamoval světové politiky s českými požadavky. Roku 1915 pak odcestoval společně s dcerou Olgou do Švýcarska. Nemohl se již vrátit, protože v Rakousku-Uhersku na něho byl vydán zatykač. Jeho spojkou s domovem pak byli Edvard Beneš a další přátelé. Obeslal české krajany po světě, získal jejich podporu a v červnu 1915 v Ženevě poprvé veřejně vyhlásil požadavek samostatného státu. Téhož roku odjel do Londýna, kde se stal profesorem na King's College a přitom neúnavně publikoval a přesvědčoval. Roku 1916 mu Milan Rastislav Štefánik připravil přijetí u francouzského premiéra Aristida Brianda v Paříži, kde posléze vznikla Československá národní rada.V únoru 1917, když velmoci uznaly tehdy formulovaný československý požadavek, odjel Masaryk do Ruska shromažďovat vojsko, aby svému programu dodal větší váhu. Československé legie měly postupně až 50 tisíc mužů a operovaly hlavně v Rusku, byly však podřízeny Národní radě a zařazeny jako spojenci do francouzské armády. Masaryk sám řídil organizování legií. Po říjnové revoluci a separátním míru Ruska s Německem se vydal z Moskvy přes Sibiř do Japonska, aby připravil přepravu legií do Francie. 7. března 1918 se vydal lodí do Spojených států amerických, protože věděl, že prezident Woodrow Wilson bude mít v poválečném uspořádání světa a zejména střední Evropy velmi významné slovo. V dubnu 1918 do USA dorazil. Přednášel, psal a agitoval zejména mezi krajany a dosavadní velké úspěchy legionářů byly pádným argumentem. Masarykova kniha „Nová Evropa“ přispěla k tomu, že prezident Wilson odmítl rakouské návrhy na federalizaci monarchie a postavil se za sebeurčení slovanských i jiných národů.Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918 zastihla Masaryka ještě v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem. Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i české legionáře a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze. Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 % hlasů, a podobně i v dalších volbách roku 1927. Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů. Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy. Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel. Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.

Tomáš Garrigue Masaryk

Jan Hus. Naše obrození a naše reformace

Sebevražda

Jak pracovat? 

Thomas Brezina

Agatha Christie

Nora Robertsová 

Karl May

Danielle Steel

Enid Blyton

William Shakespeare

Walt, Disney

Johann Wolfgang von Goethe

Heinz. G. Konsalik

James Patterson

Stephen King

Wolfgang Hohlbein

Mary Higgins-Clark

John Grisham

neznámý - neuveden

Georges Simenon

Charles Dickens

Sandra Brown

Alois Jirásek

Jules Verne

Edgar Wallace

Christine Nöstlinger

Alexandre Dumas

Marie Louise Fischer

Adolf Born

Johannes Mario Simmel

Ken Follett

Dick Francis

Erin Hunter

Melantrich

Čin

J. Kanzelsberger

Masarykův ústav AV ČR

Faun

Ústav T. G. Masaryka

Ústav Tomáše Garrigua Masaryka

St. nakl.

Daniel

Konfrontace

H & H

Orbis

Orbis. Čin

Fr. Borový 

Čin a Orbis

Masarykův ústav

Královské knihy

Aventinum : Čin

bindings.4

bindings.2

bindings.1

bindings.5

bindings.3

bindings.8

bindings.6

bindings.7

bindings.9

book-states.2

book-states.3

book-states.1

languages.1

languages.4

languages.3

languages.2

languages.5

languages.13

languages.7

languages.8

languages.18

languages.6

languages.19

languages.21

languages.25

languages.9

languages.14

languages.11

languages.16

languages.26

languages.24

languages.29

languages.12

languages.22

languages.20

languages.27

languages.28

languages.10

languages.23

languages.17

languages.15

price.name.undefined

price_eur.name.undefined

year.name.undefined

Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel 14. září 1937 v Lánech. Kromě politiky se věnoval i akademické kariéře, byl profesorem na Karlově univerzitě. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Česká otázka, Naše nynější krize, Moderní člověk a náboženství a Otázka sociální.Masaryk se zasazoval o demokratické hodnoty, humanismus a toleranci. Během první světové války vedl zahraniční odboj proti Rakousko-Uhersku a po vzniku Československa se stal jeho prvním prezidentem. V této funkci se snažil o budování demokratického státu a o jeho mezinárodní uznání.Masaryk je dodnes uctíván jako jedna z nejvýznamnějších osobností českých dějin. Za jeho zásluhy mu byl v roce 1930 udělen Řád Bílého lva I. stupně s řetězem a v roce 1990 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně in memoriam.Zde je shrnutí jeho nejdůležitějších funkcí a událostí:<ul><li>1850: Narozen v Hodoníně</li><li>1872: Dokončil studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy</li><li>1882: Stal se profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy</li><li>1891-1893, 1907-1914: Poslanec Říšské rady</li><li>1914: Odchod do exilu</li><li>1918: Vznik Československa, zvolen prvním prezidentem</li><li>1918-1935: Prezident Československa</li><li>1937: Zemřel v Lánech</li></ul>

Tomáš Garrigue Masaryk, zkráceně T. G. M. nebo TGM, byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog. Je považován za zakladatele a prvního prezidenta Československé republiky, v níž zastával tuto funkci v letech 1918 až 1935.